Uganda: perla černého kontinentu

Tentokrát se s afrikanistkou Pavlínou Fulnečkovou podíváme do nádherné země ležící přímo na rovníku. Uganda je opravdovou perlou černého kontinentu a rozhodně stojí za návštěvu. Už kvůli ohroženým horským gorilám nebo nádherné místní přírodě. 

Dočetla jsem se, že Uganda je jednou z nejkrásnějších afrických zemí. Má mimořádné přírodní scenérie s horami, jezery a vodopády a velké množství národních parků. Souhlasíte? Které národní parky stojí za návštěvu?

Naprosto souhlasím. Uganda dokáže nabídnout opravdu mnoho. Milovníkům přírody i klientům vyznávajícím komfort a zážitky nebo naopak cestovatelům hledajícím outdoorové aktivity. Z národních parků bych ráda zmínila Bwindi Impenetrable National Park, kde můžete pozorovat z opravdové blízkosti unikátní horské gorily a kde se nacházejí také pralesní sloni a další unikátní fauna a flóra. Za návštěvu určitě stojí i národní park Kibale s největší koncentrací primátů na světě nebo malý ale kouzelný národní park Lake Mburo, kde je možné – vzhledem k absenci šelem – absolvovat pěší safari či známý Murchison Falls National Park nebo Queen Elizabeth National Park s populací unikátních stromových lvů a největší koncentrací hrochů na světě. A zapomenout nemohu ani na horský národní park Rwenzori Mountains, který je ideální k trekování.

 

Uganda: cesta do národního parku

A co návštěva vodopádů? Organizujete pro své klienty nějaký speciální výlet?

Návštěvu vodopádů na Nilu určitě doporučuji. V rámci naší cestovní kanceláře organizujeme běžně výlet k vodopádům v největším ugandském národním parku Murchison Falls. Ať už se jedná o plavbu nebo prodlouženou variantu, která vás zavede až přímo k samotným vodopádům. V průběhu tříhodinové plavby je navíc možnost pozorovat vodní ptactvo, slony, hrochy. V rámci safari v tomto národním parku je pak možnost spatřit i žirafy, slony, buvoly i šelmy. Další zajímavostí je návštěva pramene Nilu v blízkosti města Jinja.

 

Uganda: děti rády pózují před fotoaparátem

Na kolik člověka vyjde plavba k vodopádům Nilu? Je plavba k vodopádům bezpečná?

Plavba na Nilu je obvykle součástí návštěvy národního parku Murchison Falls, platí se nejen za plavbu, ale i za vstup do parku. Plavba lodí k vodopádům je zcela bezpečná, jedná se o bytelné a udržované turistické lodě pro několik desítek osob. Loď ovšem nezajíždí až přímo k samotným vodopádům, ale zastaví v bezpečné vzdálenosti, odkud je možné vodopády pozorovat. Pokud prší, je vhodné mít s sebou pláštěnku, abyste si mohli plnými doušky vychutnávat plavbu přímo z horní paluby. Nezbytným vybavením při plavbě k vodopádům Nilu je místní pivo Nile, doporučuji variantu Nile special. (úsměv) Pivo si můžete zakoupit přímo na lodi. Pokud turisté pokračují dále až k vodopádům (pěší trek) je třeba nezapomenout na vhodnou obuv.

 Uganda: hroch v národním parku Queen Elizabeth

Uganda je skvělým místem pro milovníky trekingu. Přijdou si klienti na své i v tomto ohledu? Jak náročné trekingy pořádáte?

Běžně v Ugandě organizujeme trekování v národním parku Rwenzori Mountains (od lehkých treků přes náročnější – několikadenní) a především trek ke gorilám. Nově jsme připravili unikátní zájezd, který kombinuje trek za gorilami v Ugandě i Rwandě. Klienti tak mohou porovnat zážitky z návštěvy horských goril v obou zemích. To vše je doplněné o luxusní ubytování s nádhernými výhledy. Klienti bydlí postupně v lodges s výhledem na deštný prales, na jezero Mutanda a luxusní lodge s výhledem přímo na vulkán. Vstupy ke gorilám, které stojí k dnešnímu dni 600 resp. 750 dolarů na osobu (Uganda resp. Rwanda) jsou zahrnuty v ceně zájezdu. I přes poměrně vysokou cenu těchto vstupů je ale nutné zdůraznit, že se jedná o jedinečný zážitek.

 Uganda: trek za gorilami; gorilí samec tzv. silverback

Trek za horskými gorilami je jistě nevšedním zážitkem, ale musím se opět zeptat na bezpečnost. Gorily ve volné přírodě ve mně budí strach a hrůzu.

Osobně jsem nikdy nezažila nepříjemnou situaci a rozhodně ne žádné napadení. Vždy jsou totiž navštěvovány vybrané skupiny goril (gorilí rodiny), které jsou na přítomnost turistů přivykány několik let, takzvaně habituovány. Pokud klienti dodržují základní bezpečnostní pravidla zmíněná na předtrekovém brífingu, jedná se o naprosto bezpečnou aktivitu. Pro zajištění úspěšnosti cesty a stoprocentní bezpečnosti je trek za gorilami organizován místními průvodci, včetně ozbrojeného průvodce, kteří velmi dobře znají místní terén a jednotlivé gorilí rodiny. Ke gorilám se vždy dostanou jen malé skupinky turistů, což gorilám umožňuje, aby turisty při svých denních aktivitách prakticky nevnímaly. Setkání s gorilami téměř tváří v tvář je pro většinu lidí opravdu silným životním zážitkem.

Uganda je prý šimpanzím rájem. Navštěvujete se svými klienty místa, kde mohou rozverné šimpanze pozorovat?

Šimpanze při cestě do Ugandy není možné vynechat. Existuje více míst, kde je lze pozorovat, ne vždy ale s odpovídajícím úspěchem a trek za šimpanzi se může proměnit v některé oblasti až v malý horor (i vzhledem k náročnosti terénu) s nulovým výsledkem v podobě spatřených šimpanzů. Mluvím z vlastní zkušenosti, treků k šimpanzům jsem absolvovala už několik a v různých oblastech. To vše na úkor ušetřených několika desítek dolarů a přispívá k tomu také neznalost konkrétních specifik treku u některých místních tour operátorů. Našim klientům zajišťujeme trek k šimpanzům v ověřené (ale o trochu dražší oblasti) s větší jistotou jejich spatření – téměř stoprocentní, zatím se nestalo, že by naši klienti šimpanze neviděli – a navíc tato lokalita umožňuje vidět šimpanze z větší blízkost a trek netrvá tak dlouho. V Ugandě je však možnost pozorovat nejen gorily a šimpanze, ale i další primáty, jakou jsou kočkodani, guarézy, paviáni a další.

Uganda: mládě paviána v národním parku Kibale

 Uganda: slon v národním parku Murchison Falls

Jak je to v Ugandě s nabídkou ubytování a možností stravování? Je možné se v zemi ubytovat i v případě, že by jel člověk na vlastní pěst?

V případě ubytování na vlastní pěst bych byla v Ugandě trochu opatrná, především co se národních parků týče, mohlo by se jednoduše stát, že by turista jezdil velké vzdálenosti od ničeho k ničemu, než by našel ubytování (hlavně v hlavní sezóně). Jinak Uganda nabízí širokou paletu ubytování. Byť platí pravidlo, že hvězdičkový komfort na jihu Afriku neodpovídá tomu na východě Afriky (na východě většinou musíme o hvězdičku ubrat). Nicméně kvalita ubytovacích kapacit se v Ugandě stále zlepšuje. Najdeme zde i nádherné lodge v národních parcích přímo mezi zvířaty s romantikou safari z dob Joy Adamsové a lvice Elsy. Co se stravování týče, vybaví se mi ihned matoke – zelené banány určené k vaření a přípravě přílohy k pokrmům v podobě banánové kaše. Opravdu chutná záležitost, často doplněná o různé druhy kořeněných omáček. Nesmíme také zapomenout na místní kávu a čaj, různé druhy ovoce a zeleniny a místní chutné ryby – především tilapie.

Uganda nepatřila k nejbezpečnějším zemím, zejména kvůli probíhající občanské válce. Jaká je v Ugandě aktuální situace? Může se člověk bez obav pohybovat venku sám i v noci?

Uganda je bezpečnou zemí, ani v odlehlejších vesnických oblastech nevidím problém s pohybem venku. Lehce na pozoru bych se měla snad jen v hlavním městě Kampale. Jelikož se ale jedná o velkoměsto, nelze se tomu moc divit. Klasické turistické oblasti ale neměly ani v minulosti omezení z hlediska bezpečnosti. Ještě před několika lety byla výjimkou viditelně chudší severní část země. I sem už ale pomalu začíná proudit turistický ruch. Návštěvu Ugandy (včetně severní části) bych zvažovala z hlediska bezpečnosti pouze v době konání voleb, ale toto pravidlo platí pro všechny africké země.

 Uganda: rovník

Nedávno jsem si četla článek pojednávající o zákonu proti homosexuálům v Ugandě. Jak to je ve skutečnosti? Jsou v Ugandě homosexuální turisté vítáni nebo by se měli této destinaci vyhnout? Jací jsou vlastně místní?

Uganda je země, která je vyloženě orientovaná na turistický ruch a místní si důležitost turistického ruchu velmi uvědomují. Proto si nemyslím, že by místní chtěli homosexuální turisty nějakým způsobem ostrakizovat. Mimo to Uganďané jsou velice milí a usměvaví lidé. Na druhou stranu je třeba říct, že (podobně jako v některých dalších afrických zemích) nemají v Ugandě na růžích ustláno albíni (černoši se zeslabeným pigmentem a vybělenou kůží) a již zmínění homosexuálové, pokud patří do místní komunity. Místní zákony je ale třeba brát s ohledem na místní situaci a podmínky, přičemž zprávy v evropských médiích mohou být často zkreslené. Vzpomeňme například na až mediální hysterii spojenou s ebolou. Co se týká obyvatel Ugandy, zvláštní a velmi zajímavou skupinu tvoří Pygmejové. Ty „nejopravdovější“ z kmene Baka můžeme navštívit v Kamerunu, Gabonu nebo Kongu. V Ugandě pak najdeme zástupce kmene Twa. Pygmejové jsou vzrůstem malí lidí pocházející z pralesa. V Ugandě jsou Pygmejové velice srdeční a přátelští, rádi vám zatancují, ochotně seznámí s celou vesnicí a ukáži, jak bydlí v domech z proutí a listí. Při návštěvě pygmejské vesnice je ovšem nezbytný místní průvodce, Pygmejové mají totiž občas problémy s alkoholem a místní průvodce dokáže případná nedorozumění včas zažehnat.

Uganda: pygmejské ženy

Funguje v zemi pravidelná autobusová doprava? Jaké další možnosti cestovatel má, jestliže je v zemi na vlastní pěst a chce podnikat výlety?

V Ugandě, podobně jako v dalších afrických zemích, funguje doprava minibusy, přičemž hlavní města jsou spojena autobusy. O pravidelné autobusové dopravě se příliš hovořit nedá, pokud se cestovatel chce dostat do turistických míst. Proto doporučuji cestování autem s řidičem, a to i z důvodu stavu ugandských silnic a afrického stylu řízení. Navíc, pokud cestujete vozem, je možné téměř kdekoliv zastavit a bez obav se projít místní krásnou krajinou. Při návštěvě národních parků pak určitě doporučuji vůz 4x4 a zkušeného místního řidiče. V některých oblastech (hlavně vesnických), můžete mít problém s domluvou v angličtině, byť angličtina je v Ugandě úřední jazyk. V Ugandě ale i kdekoliv jinde v Africe, nebo dalších exotických destinacích platí pravidlo, že zajištěním služeb u spolehlivého partnera, si ušetříte nejen spoustu nervů, času, ale často i dost peněz. Šance, že natrefíte na nepoctivce nebo v lepším případě amatéry, kteří s turistikou nemají zkušenosti (případně může jít i o zavedenou firmu, která ale pojímá služby v africkém stylu nebo z afrického úhlu pohledu), je zde opravdu velká a vyšší cena rozhodně není zárukou kvality, často spíše naopak.

 Uganda: vodopády Murchison Falls

Důležitou informaci představuje také vízová povinnost. Je vyřízení víz do Ugandy snadné? Jaké další formality jsou nutné vyřídit před cestou do Ugandy?

Víza se vyřizují na letišti a nejedná se o žádnou komplikaci, je třeba mít volnou stránku v pase a padesát dolarů v kapse, cestovní pas platný šest měsíců po příletu. Povinné je očkování proti žluté zimnici, byť žlutá zimnice se zde prakticky nevyskytuje. K doporučeným očkováním patří běžné cestovatelské očkování: žloutenka A a B, břišní tyfus, navíc se doporučuje meningokoková meningitida (spíše ale pro delší cesty do odlehlejších oblastí). Doporučuji zkontrolovat platnost vakcíny na tetanus a zajít si před odletem na zubní prohlídku.

 Uganda: žirafy v národním parku Murchison Falls

Jak by podle vás měla vypadat „pozvánka“ do Ugandy?

Uganda je nádherná země, zelená, plná banánových plantáží, zvířat, národních parků, milých a usměvavých lidí. Je vhodná pro menší skupiny s průvodcem a zkušenější individuální turisty. Pokud vás láká netradiční životní zážitek v podobě návštěvy horských goril nebo šimpanzů v jejich přirozeném prostředí a opravdu zblízka, pokud chcete vidět největší množství hrochů na jednom místě, mít možnost vidět stromové lvy, vidět největší africké jezero – Viktoriino, jedno z nejhlubších afrických jezer Bunyonyi v nadmořské výšce kolem 2000 m n. m. – v němž se lze i koupat – pak je pro vás Uganda tou pravou destinací.

Převzato z rozhovoru pro czechtimes.cz (listopad 2014, Linda Kalašová) 

Za dobrodružstvím na Madagaskar

S afrikanistkou Pavlínou Fulnečkovou se tentokrát podíváme na jedno z nejunikátnějších míst na světě. Madagaskar nabízí nesčetné druhy rostlinných i zvířecích endemitů, mezi které patří nádherní lemuři i stoleté baobaby. Díky korálovým útesům a nádherným plážím je Madagaskar také nádherným místem pro relax.

Pořádáte na Madagaskar zájezdy prostřednictvím své cestovní kanceláře nebo toto místo navštěvujete pouze soukromě?

Jelikož jsme specializovaná cestovní kancelář, která se zaměřuje na Afriku a přilehlé destinace, tak zájezdy na Madagaskar samozřejmě pořádáme. Naším cílem je nabídnout klientům osobní znalost destinací, odbornost a hlavně cesty vždy realizovat (s ohledem na místní podmínky) podle zájmů a preferencí klienta. U Madagaskaru máme v nabídce hned několik variant. Jednak jsou to individuální zájezdy podle předem připravených itinerářů nebo privátní zájezdy na míru, které je možné absolvovat už při dvou klientech, případně za příplatek zorganizovat i pro jednoho klienta. Tyto zájezdy jsou s anglicky hovořícím místním průvodcem. Programy těchto zájezdů je možné upravit podle očekávání a konkrétních požadavků klientů – od letenek, přes ubytování, průvodce, stravování, výlety, termín, počet dní a podobně. Cena takového zájezdu není ale oproti skupinovým zájezdům nijak vyšší (často naopak nižší, jelikož nejsou nutné náklady na českého průvodce) a klienti mají možnost poznat Madagaskar pohodlně a v naprostém soukromí. Dále organizujeme oblíbené individuální pobytové zájezdy v nádherné lokalitě Nosy Be nebo na unikátním ostrově Svaté Marie, které lze prodloužit například o poznávací okruh Madagaskarem.

Madagaskar: blankytné moře v letovisku Ifaty

Proč by se měl turista rozhodnout zrovna pro Madagaskar?

Na Madagaskaru je stále možnost vidět unikátní přírodu a místní endemické druhy, různé typy krajiny (deštné lesy, pouštní krajina, pobřežní oblasti), je to jakési muzeum živoucích fosilií pod širým nebem (chameleóni, fosa, leguáni, bodlíni), kulturně velice rozmanitý ostrov. Stejně tak zde najdete nádherné pláže a korálové útesy. Madagaskar má co nabídnout jak milovníkům poznání, tak v oblasti relaxace a rozhodně stojí za návštěvu.

Madagaskar: praní prádla

Co je nutné vyřídit před cestou na Madagaskar?

Víza na Madagaskar nejsou potřeba, vyřizují se na místě při příletu a v současné době jsou pro české turisty zdarma. Samozřejmostí je cestovní pas platný ještě minimálně šest měsíců po odletu z destinace. Žádné očkování není na Madagaskar povinné. Obecně se doporučuje očkování proti žloutence A a B, břišnímu tyfu a mít v pořádku očkování proti tetanu. Toto doporučení ovšem platí pro jakékoliv výjezdy do exotických destinací. Před odjezdem doporučuji také návštěvu zubního lékaře. S sebou je třeba mít EURA v hotovosti, s bankomatem se dá počítat pouze v hlavním městě, platby kartou nejsou většinou možné (mimo luxusní rezorty). Doporučuji si udělat kopii zadní stránky pasu, kopii letenek, zařídit si cestovní pojištění (vyřizujeme individuálně v naší cestovní kanceláři) a vzít si s sebou minimálně dvě pasové fotografie. Na Madagaskaru se mluví francouzsky a malgašsky, takže se připravte na fakt, že anglicky se zde nedomluvíte (s obtížemi v hlavním městě). Profesionální anglicky hovořící průvodce je opravdovou nutností. Navíc úroveň znalostí angličtiny je i u místních průvodců často na velice různé úrovni.

Madagaskar: jeden z endemických druhů chameleonů

Jaké oblečení doporučujete na Madagaskar?

Obvykle balím pohodlná bavlněná trička a košile s dlouhými rukávy v khaki a béžových barvách a k tomu dlouhé pohodlné kalhoty, klobouk, sluneční brýle a nějakou teplou mikinu na večer. Není třeba brát s sebou hodně věcí, po cestě je vždy možnost věci přeprat. Na většině míst za poměrně malý poplatek vám je do druhého dne vyperou a vyžehlí.

Kdy je nejvhodnější doba k návštěvě Madagaskaru?

Jednou z nejdůležitějších věcí před cestou na Madagaskar je rozhodnutí, ve kterou sezónu chcete Madagaskar navštívit. Jestli v sušší a teplejší sezóně, ovšem s větším s počtem turistů nebo naopak v chladnějším a deštivějším období, s malým počtem turistů kolem vás.

Madagaskar: jedno z krásných ubytování v blízkosti národního parku Isalo

Než začneme Madagaskar detailně rozebírat, co vše jste schopni zprostředkovat, pokud se člověk rozhodne jet s cestovní kanceláří Grand Afrika? Na kolik ho to vyjde?

V naší cestovní kanceláři umíme zařídit a zprostředkovat veškeré myslitelné aktivity, které je možné na Madagaskaru realizovat. Z těch nejobvyklejších lze jmenovat návštěvy národních parků, místních vesnic, pozorování endemitů a keporkaků (velryb) nebo potápění mezi korálovými útesy a další. Například 14denní pobyt s anglicky mluvícím průvodcem v nízké sezóně (osobně doporučuji, protože je tady minimum turistů) vychází při účasti dvou osob na příznivých 32 800 korun včetně vnitrostátního přeletu (k ceně je třeba ještě připočítat mezinárodní letenku do Antananariva). Letenka Praha – Antananarivo vychází na cca 30 000 korun, záleží samozřejmě na preferované trase letu a letecké společnosti. Skupinový zájezd s českým průvodcem a anglicky hovořícím řidičem (maximální počet účastníků je deset osob, abychom se mohli každému klientovi skutečně věnovat) vychází na 96 800 korun včetně letenky. V nabídce máme i další okruhy Madagaskarem včetně expedic, potápění, výlety na tradičních lodích – pirogách, výlety místním vlakem, pozorování keporkaků, okruh po hlavním městě a okolí s průvodcem, návštěvu vinic a továren na výrobu třtinového cukru a rumu, vanilkových nebo ylang-ylang plantáží a další. Všechny naše individuální zájezdy můžete absolvovat i ve vánočním termínu a při větší skupině i s českým průvodcem. Na rozdíl od některých cestovních kanceláří realizujeme všechny naše zájezdy včetně stravování (minimálně se snídaní) a v ceně zájezdu jsou zahrnuty i všechny vstupy a aktivity dle programu. Ubytování vždy odpovídání minimálně 3* standardu, takže ani v tomto ohledu není třeba obávat se místních podmínek. Přestože je Madagaskar chudá země, je zde velká paleta ubytování včetně ubytování v lodges zasazených v přírodě nebo skvělých rezortů s plážovými bary například v lokalitě Nosy Be.

Madagaskar: jezírko v národním parku Isalo s možností koupání

Mohla byste nám přiblížit přírodu na Madagaskaru?

Madagaskar byl jednou z prvních zemí světa, které začaly budovat systém chráněných území (první vznikly již v roce 1927). Není však žádným tajemstvím, že příroda Madagaskaru velice utrpěla lidskými zásahy a na mnoha místech se již jedná o zcela kulturně přetvořenou krajinu, příroda je v současné době zachovávána v národních parcích. Moje osobní doporučení ale zní, pokud chcete zažít Madagaskar takový, jaký skutečně ještě je, tj. včetně deštných pralesů a mangrovů, vidět lemury a baobaby a další enormní množství endemitů, které se na Madagaskaru nacházejí, není možné s návštěvou otálet, za pár let už by mohlo být pozdě. Na Madagaskaru nikdy člověk neví, jak se která vládna rozhodne pro záchranu národních parků či jejich obětování za vidinou velkých zisků. Zvláštností je, že na Madagaskaru nežijí žádné šelmy až na jednu jedinou výjimku, a tou je fosa madagaskarská. Volného pobytu v přírodě se není třeba obávat, fosa není pro člověka nebezpečná a je spíše raritou ji ve volné přírodě vůbec vidět.

Madagaskar: jízda městem v tradičním pousse-pousse (rikša)

Zajímavý je prý způsob osídlení, lidé žijící na Madagaskaru a jejich rituály.

Nachází se zde devatenáct etnických skupin. Devadesát procent obyvatel tvoří Malgaši, kteří se dostali na Madagaskar před přibližně před 1500 lety na kánoích z Indonésie. Obyvatelstvo dále tvoří Arabové, Indové, Francouzi, kreolská a komorská menšina. Madagaskar je směsicí kultur a kulturních vlivů, což se odráží jak v jazyku a dialektech, tak v jídle, bydlení, náboženství atd. Současný úřední jazyk malgaština (druhým je francouzština) je podobný indonéštině. Na Madagaskaru vedle sebe fungují tři náboženství, jež se často prolínají a doplňují: křesťanství, islám a animismus (tradiční africké náboženství). Etnika na Madagaskaru mají specifický typ domů a například také pohřbívání. Kolem hlavního města Antananarivo a v centrální části se můžeme setkat s vysokými domy kultury Merino, dále tady žijí etnika Betsileo a Sihanaka.

Ostrovní lidé

Zajímavým etnikem v jihovýchodní oblasti jsou Antanosiové (tzv. ostrovní lidé), kteří jsou tradičními zemědělci a léčiteli. Speciálním rituálem v této oblasti je čtení ze semen. Z dalších zajímavých rituálů na Madagaskaru lze jmenovat obřad saba, při kterém dochází k obřízce dětí a poté uspořádání velkolepé hostiny ze zebu (dobytek s nápadným hrbem na hřbetě), v období červen-září se pravidelně koná obřad famadihana (tzv. otáčení kostí), při kterém rodiny přicházejí ke svým zemřelým předkům a převlékají je do nového šatstva, přitom tančí u jejich těl. Zajímavostí jsou i samotné hroby, ze kterých můžeme vyčíst mnohé ze života nebožtíka. Na hrobě je vztyčen tzv. alo-alo, což je v podstatě vysoká dřevěná tyč (někdy až dva metry vysoká) se soškami a výjevy ze života zemřelého. Neméně zajímavý je samotný pohřební rituál. V den pohřbu zabije rodina celé nebožtíkovo stádo zebu a maso náleží smutečním hostům, lebky zvířat včetně rohů pak zůstávají na hrobě.

Madagaskar: malgašské děti

Madagaskar: malgašská rodina

Mora mora

Při vzpomínce na obyvatele Madagaskaru se mi vždy vybaví dvě slova, která velmi často opakují – mora mora – vyjadřuje malgašský způsob života a dalo by se opsat asi takto „čas je nepodstatný v našem životě, neboť kam chceš, tak tam se vždycky dostaneš“. A fady – neboli tabu, které vyjadřuje vztah místních k tradiční animistické víře (některá zvířata jsou pro Malgaše fady – bojí se jich a tudíž je neloví) a úctu k mrtvým (například není možno fotografovat hroby – jinak by se podle místních zemřelý nenarodil do lepšího života).

Madagaskar: kopcovitá krajina

Madagaskar je mimo jiné zajímavý svou geologickou historii. Je to tak?

Madagaskar se před 180 miliony lety začal oddělovat od prapevniny nazvané Gondwana v místě dnešní Keni. Gondwana byl jeden velký superkontinent tvořený Afrikou, Jižní Amerikou, Arabským poloostrovem, Indickým poloostrovem, Austrálií a Antarktidou. Jižní Amerika se začala pohybovat směrem na západ, Indie na severovýchod, Austrálie a Antarktida na jihovýchod. Madagaskar byl oddělen od Afriky Mosambickým průlivem ve vzdálenosti 480 kilometrů od afrického kontinentu. Madagaskar se vyvíjel zcela odděleně od zbytku světa, proto je právě zde tak vysoká druhová endemičnost, která má obdobu jen na Havajských ostrovech. Vyvinul se tady také velmi zvláštní a unikátní ekosystém ve formě trnité buše (něco mezi lesem a pouští). Největší koncentrace endemitů na ostrově se nachází v oblasti kolem města Tuleár na jihozápadě ostrova po město Fort Dauphin na jihovýchodě ostrova, kde období sucha trvá celých jedenáct měsíců v roce. První lemuři se na ostrov dostali před 60 miliony lety vlivem cyklón z východní Afriky. Zajímavostí je i to, že Madagaskar byl osídlen lidmi teprve před 1500 lety. Některé zdroje v minulosti uváděly před 2000 lety. Je tak poslední oblastí světa, která byla osídlena lidmi.

Madagaskar: krajina ve skalnatém národním parku Isalo připomínající Grand kaňon v USA

A co místní fauna a flora?

Místní faunu a flóru nejde označit jinak než jako jedinečnou. Tolik endemitů asi nikde jinde na světě nenajdeme. Žije tady například 57 druhů endemických chameleónů (včetně nejmenšího druhu, který je velký asi jako krabička zápalek), 270 druhů hadů (žádný smrtelně jedovatý) a ještěrek, 7 druhů leguánů, 6 druhů baobabů (průměrný věk těchto stromů je 500 let) z 8 druhů na světě. Největší a jedinou šelmou na ostrově je endemická fosa, bylo zde popsáno na 12 500 druhů rostlin (85 % endemických), žije tady také jeden z největších švábů světa (šváb madagaskarský tzv. syčící šváb – podle zvuku, které vydává). Co však nelze vynechat při návštěvě Madagaskaru jsou bezpochyby lemuři. Jedná se o primáty nacházející se pouze na Madagaskaru a několika málo okolních ostrůvcích. Je opravdový zážitek, když můžete potkat například vzácného lemura bambusového nebo makiho myšího (malý druh lemura, patří mezi nejmenší primáty světa) přímo ve volné přírodě během denního nebo nočního pěšího safari. Pro mě jsou lemuři úchvatní tvorové. Ti, kteří mi učarovali nejvíce, jsou sifaky – umí se nádherně ladně pohybovat (pohybu se říká tanec sifak) a při přeskakování ze stromu na strom zůstávají stále vzpřímené (přeskočit zvládnou až deset metrů). Naprostým zážitkem je ranní pěší safari za lemury indri (největší lemuři, kteří evolucí přišli o ocas) vydávající zvuky k ohraničování teritoria nebo večerní pěší safari za vzácným tvorem aye aye (lemur nazvaný ksukol ocasatý), který má oblibu ve vydlabávání kokosových ořech, k čemuž má vyvinutý asi deseticentimetrový prst. Poslouchat zvuk indriů a sledovat lemury zblízka je jedinečným zážitkem. Lemuři mají lidi rádi, a tak se nedivte, pokud vám některý z nich skočí jen tak za krk. (úsměv)

Madagaskar: lemur bambusový

Které z přírodních parků a rezervací stojí rozhodně za návštěvu?

Za návštěvu stojí určitě národní park Tsingy zapsaný v UNESCO (vápencové jehlovité skalnaté útvary v překladu „místo, kde člověk nemůže chodit naboso“), národní park Ranomafana (v překladu „horká voda“) tvořený deštným pralesem s možností vidět dvanáct druhů lemurů (včetně vzácného zlatého bambusového lemura), národní park Isalo připomínající Grand kaňon v USA, kde se po pěší túře kaňonem v suchých horkých podmínkách můžete bez obav vykoupat v nádherném přírodním jezírku s vodopádem a nabrat tak síly na další putování za lemury. Z dalších parků lze jmenovat národní park Andasibe, kde je možno se zaposlouchat do pronikavých zvuků indriů, národní park Amber Mountain s deštným pralesem, spoustou vodopádů, říček a pěti jezery nebo například národní park Andringitra známý svými jedinečnými skalními útvary. Velmi zajímavým místem je tzv. Alej baobabů, kde každý baobab je starší více než 1000 let, zážitek je vidět západ slunce nad touto baobabovou alejí.

Madagaskar: osobitý lemur sifaka

Madagaskar: podání ruky s místním lemurem

Je Madagaskar vhodným místem pro turisty toužící po odpočinku? Co třeba místní pláže?

Pláže s bělostným pískem ve slavném letovisku Ifaty patří k velmi oblíbeným u zdejších Francouzů. Nejoblíbenějším letoviskem je největší ostrov Madagaskaru – Nosy Be. Nabízí bělostné pláže s kokosovými palmami, tyrkysovou vodu, lemuří rezervaci na ostrově a všudypřítomnou vůni ylang-ylang. Dalším odpočinkovým rájem je tropický ostrov Svaté Marie přezdívaný ostrov pirátů s úžasnou vegetací, možnostmi pro potápění, mělkým mořem a historickými budovami na ostrově. Pokud se rozhodnete pro Madagaskar mimo hlavní turistickou sezónu, máte jedinečnou možnost být na plážích prakticky sami. Protože se kolem Madagaskaru nacházejí korálové útesy, je zde i výborná možnost pro potápění. Voda je celoročně velmi teplá a moře zatím nezatížené přílišným turismem.

Madagaskar: západ slunce v letovisku Ifaty u Indického oceánu

Jak je to obecně se službami na Madagaskaru?

Madagaskar je bývalá francouzská kolonie. V místech, kde žijí Francouzi, jsou služby uzpůsobeny francouzskému stylu – evropskému standardu, byť v místních podmínkách. Mimo větší města je to složitější. Pokud někde uvidíte označení hotel, neradujte se, že máte kde spát, jedná se o místní jednoduchou „restauraci“. Co se obchodů týče, pokud nemáte problém s nákupy na ulici, nemáte se na Madagaskaru čeho bát. V místních krámcích na ulici nebo na místních trzích nakoupíte vše, co potřebujete – od balené vody až po skvělé ovoce a zeleninu. Voda z vodovodního řádu není pitná, proto je třeba si dávat pozor na potraviny, ve kterých by mohl být led nebo jiná forma nebalené vody (džusy, zmrzlina). Infrastruktura na Madagaskaru vypadá tak, že pouze malá část cest na Madagaskaru je zpevněná (cca 10 %), proto je mimo tyto komunikace vhodné využít vozidla 4x4 a vnitrostátní přelety. Co se místních restaurací týče, je vhodné si některou vyzkoušet a ochutnat místní speciality, problémem může být komunikace (jídelníček ve francouzštině nebo malgaštině). Pokud se cestovatel bojí jídla v místních restauracích, doporučuji návštěvu restaurací jen ve větších městech a také samozřejmě jídlo v hotelech a lodges, kde jsou zvyklí na dodržování evropských hygienických standardů.

Madagaskar: majestátní baobab

V posledních letech jsem si velice oblíbila tzv. gastroturistiku. Jet na Madagaskar pouze za jídlem by byl hřích, nicméně čím by mě mohla místní kuchyně překvapit?

Místní kuchyně je směsicí kuchyně francouzské, indonéské, arabské, kreolské a africké. Co určitě musíte ochutnat, je vynikající steak ze zebu. Další specialitou je místní baobabový rum. Je k dispozici jen pár týdnů v roce a jen na pár místech. Jedná se o učiněnou delikatesu – rum z kvetoucích baobabů, s oříšky, medem a dalšími tajnými ingrediencemi. Na Madagaskaru se pěstují tři druhy rýže, ze které je z 95 % tvořen malgašský jídelníček (například všudypřítomné rýžové koláče). Kromě rýže tady můžete očekávat také lehké snídaně ve formě baget nebo pálivá jídla všeho druhu. Obecně pro Madagaskar jsou dvě jídla více než typická. Je to ravitot – maniokové listy (tlučené v hmoždíři) plněné vepřovým masem a romazava z listů lilku. Zajímavostí k ochutnání je místní víno, pivo typu pilsner Three Horses Beer (tzv. THB), kokosový likér a samozřejmě rum. Pro odvážlivce může být zajímavým zážitkem i místní limonáda – tzv. Bonbon Anglais, která se často míchá s pivem.

Madagaskar: návštěva místního krámku

Pro jaký typ turistů je podle vás Madagaskar nejvhodnější?

Madagaskar je vhodný spíše pro dobrodružnější povahy. Je možné ho navštívit v rámci individuálního zájezdu nebo v rámci skupiny, přičemž expedice na Madagaskar se dají absolvovat také s dětmi (i takto jsme už několik zájezdů realizovali). Madagaskar ale rozhodně není příliš vhodný pro cestovatele, kteří vyrážejí na vlastní pěst. Hlavní překážkou bývá jazyk, složitá infrastruktura a nepochopení místních zvyků. Proto jsou cesty do této destinace v drtivé většině realizovány přes cestovní kanceláře. Pro mě osobně je Madagaskar opravdovou srdeční záležitostí a moc ráda se sem vždy vracím.

Převzato z rozhovoru pro czechtimes.cz (říjen 2014, Linda Kalašová) 

Namibie: ráj pro fotografy a milovníky zvířat

Další rozhovor s Pavlínou Fulnečkovou nás zavede do Namibie – jedné z nejfotogeničtějších destinací jihu Afriky. Stabilní a bezpečná země, která nabízí neopakovatelnou přírodu a obrovské množství zvířat. Velkým lákadlem je i místní gastronomie.

Vzpomenete si, kdy jste navštívila Namibii poprvé? Jak na vás tenkrát zapůsobila?

Namibii jsem navštívila už během jedné z mých prvních cest do Afriky. Absolvovala jsem tehdy přes sedm tisíc kilometrů dlouhou cestu z Jihoafrické republiky přes Botswanu, Zimbabwe, Namibii a zpět do Jihoafrické republiky. Taková cesta jde stihnout za měsíc a to dokonce i s dětmi. V Namibii na mě velmi zapůsobilo řídké osídlení a skutečnost, jak je Namibie obrovská země. Vidět zde můžete obrovské množství zvěře, hory, poušť, kaňony, místní kmeny, města evropského stylu. To všechno najdete v této bezpečné a stabilní zemi.

Kolikrát jste od té doby v Namibii byla? Došlo k nějakým zásadním změnám?

Namibie je zemí, kam jezdím pravidelně. Je spolu s Botswanou, Jihoafrickou republikou a Zimbabwe součástí klasického balíčku jihu Afriky.

Namib: nejstarší poušť světa

Máte vlastní cestovní kancelář. Pořádáte do Namibie zájezdy?

Do Namibie pořádáme hned několik zájezdů. Na březen 2015 ale chystáme opravdovou perličku. Jedná se o fotoexpedici do Namibie se známým fotografem, lektorem a zoologem Topim Pigulou. Expedice nabízí mimo jiné možnost focení velmi fotogenických namibijských dun, příslušníků kmene Himba nebo divokých zvířat v jejich přirozeném prostředí. Aby byla zajištěna maximální péče o každého klienta, realizujeme podobné zájezdy do maximálního počtu deseti účastníků. Během cesty lektor pomáhá klientům v získávání těch nejkrásnějších obrázků, radí s výběrem expozice, nastavením fotoaparátu a podobně. Každý večer pak probíhá společné promítání fotografií, kde účastníci dostávají další tipy k focení. Zájezd je určený pro fotografy všech úrovní včetně začátečníků. Díky přístupu Topiho Piguly si i začátečníci v mnoha případech z expedice odvážejí vlastní fotografie takové kvality, že jsou nerozeznatelné od profesionálů. Během zájezdu je samozřejmostí komfortní ubytování a přítomnost dalšího česky hovořícího průvodce, který se stará o maximální pohodlí klientů. Zájezd se prodává i přes svou jedinečnost za jednu z nejlepších cen na českém trhu.

Fish River Canyon: druhý největší kaňon světa

Čím je Namibie pro turistu především zajímavá?

Vzhledem k rozlehlosti země, je složité navštívit všechny „higlights“ během jedné návštěvy Namibie, proto je důležité rozhodnout se, co chcete v Namibii určitě vidět. Vzdálenosti jsou obrovské, nicméně mi můžete věřit, že do Namibie se budete rádi vracet. Všichni milovníci zvířat nesmí například vynechat národní park Etosha, který je doslova rájem zvířat. Národní park Etosha doporučuji zkombinovat s některou ze soukromých rezervací, které nejsou tak rozlehlé, a proto je zde větší pravděpodobnost vidět zvířata opravdu z blízkosti.

Zajímavosti Namibie

Za návštěvu stojí úchvatné duny v poušti Namib, kde se můžete nechat hypnotizovat zdejší „měsíční krajinou“. Úchvatný je taktéž druhý největší kaňon na světě a největší v Africe – Fish River Canyon na jihu Namibie. Zajímavou oblastí z hlediska zvířat i množství etnik, je takzvaný Capriviho pruh (oblast se nyní oficiálně jmenuje Zambezi) s řekami Kwando, Okavango, Chobe a Zambezi. Jsou zde velmi zajímavé možnosti ubytování včetně kempů nad řekou nebo ve stanech s podsadami přímo na řece, odkud můžete pozorovat hrochy nebo krokodýly. Velkou zajímavostí Namibie je welwitschia mirabilis – rostlina, která je živoucí fosilií a v Namibii ji můžete spatřit ve volné přírodě. Nebo se zde nachází největší dopadnutý meteorit na světě – meteorit Hoba.

Německo v Africe

Za zmínku stojí to, že v Namibii se dá na spoustě míst domluvit německy. Namibie je bývalá německá kolonie a dodnes je zde velký počet potomků německých kolonizátorů. V Namibii mají výborné pivo a vůbec funguje to tady podobně jako v Německu (úsměv) – především pak ve městě Swakopmund. Doporučuji ochutnat místní točené pivo Windhoek a k tomu výborné mořské plody nebo ryby.

Fish River Canyon: druhý největší kaňon světa

Navštívila jste také slavný kmen Himba?

Kmeny k Namibii bezpodmínečně patří. Ať je to slavný kmen Himba nebo kmen Herero (oba bantuské kmeny), což jsou příbuzné kmeny, byť to tak na první pohled nemusí vypadat. Kmen Herero je typický rohatými barevnými klobouky a barevnými šaty místních žen. Na počátku 20. století zažil tento kmen genocidu páchanou německými kolonizátory. Himbové, a především ženy pasteveckého kmene Himba, jsou pak známé především pro své sporé odívání a natírání těla a vlasů červenou hlinkou. Tu si na sebe natírají každý den. Nemyjí se, nicméně se nemusíte bát návštěvy, nijak nezapáchají – naopak příjemně voní. Póry těla si totiž pravidelně „vykuřují“ vonnými směsi. Každá žena má svou vlastní směs, což je jakýsi osobní parfém. Zajímavostí je u Himbů úprava účesu. Jestliže uvidíte chlapce, který má vyholenou hlavu s jedním malým copánkem, znamená to, že je ještě dítě a neprošel iniciačním rituálem mezi dospělé. Pokud má copy dva, znamená to, že se už poohlíží po manželce. V manželství si muži nechávají vlasy dorůst a spuštěné. Ženy mají na hlavách několik copánků omazaných pastou z tuku a červeného okru. Pokud na vás budou volat „oshilumbu“ – znamená to lehce posměšně, že jste běloch. Nebuďte překvapeni, jestliže vám Himbové nebudou rozumět anglicky. Přestože je v Namibii angličtina úřední jazyk, jen málo Himbů umí anglicky (mluví jazykem otjihimba) a jen velmi málo dospělých vůbec kdy navštěvovalo školu. V některých oblastech se jedná přímo o vládní záměr vedoucí k zachování kultury.

Namibie: duny v poušti Namib, Soussuvlei

V jednom z předchozích rozhovorů jste se zmínila o tom, že v Namibii je jedna z nejstarších a nejfotogeničtějších pouští světa. Povězte nám o ní více.

Namib je pouští s několika nej zároveň. Je nejstarší pouští na světě, má největší duny na světě, patří i k těm nejsušším (méně než sto milimetrů srážek ročně). Podle pouště Namib se Namibie jmenuje Namibií a táhne se od hranic s Angolou v úctyhodné délce dvou tisíc kilometrů. Právě poušť Namib je domovem unikátní welwitschie, o které jsme už v našem rozhovoru mluvily. Zdálo by se, že zde nemůže nic žít, ale kromě zmíněné welwitschie, pokud máte trochu štěstí, můžete vidět také pouštní zvířata oryxe (druh antilopy), pštrosy nebo lvy. Obrovským zážitkem je, když vylezete na slavnou dunu 45. Přitom pochopíte, že není vůbec jednoduché dostat se nahoru. Hlavně půjdete-li jako první a nikdo před vámi nevyšlapal patřičnou cestičku. Při návštěvě Soussuvlei a Deadvlei se můžete volně procházet krajinou nebo vylézt na dvě zajímavé duny – Velká matka a Velký otec. Když budete mít štěstí, můžete si vedle dun vyfotografovat i pouštní zvířata. Jak nejlépe vyfotit duny se můžete dozvědět na našem fotosafari s Topi Pigulou.

Topi Pigula: fotograf, lektor, zoolog

V Namibii žije spousta divoké zvěře. Není to nebezpečné?

Z důvodu velkého počtu zvěře se v Namibii nedoporučuje jízda za tmy. V některých oblastech to může být vyloženě nebezpečné. Toto pravidlo ale platí všeobecně pro celou subsaharskou Afriku a je třeba s ním počítat. Řidiči našich transferových firem jsou profesionálové a z důvodu bezpečnosti s klienty po setmění necestují. V národních parcích je třeba dodržovat základní bezpečnostní pravidla – zvířata za žádnou cenu nekrmit, nevystupovat z auta, nekoupat se v jezerech nebo řekách. Zároveň je naprosto běžné ubytování v lodges – přímo ve stanech, kolem nichž se v noci pohybují zvířata. Ta ale ze stanů cítí lidský pach, kterého se bojí. Při večerním pohybu mimo stan platí pravidlo „být vidět“ – nosit u sebe vždy svítilnu a pohybovat se jen po vyznačených cestách, abyste nezaskočili zvíře tam, kde by vás nečekalo. Nicméně ani pohyb mimo stan není nebezpečnou záležitostí, je spíše dokonalým souzněním s přírodou, které vás dokáže osobně velmi obohatit a nabít uklidňující energií.

Namibie: jedno z malebných ubytování v Capriviho pruhu u řeky Kwando

Máte tipy na národní parky? Jaké je aktuální vstupné do národních parků?

Z národních parků musím především doporučit národní park Etosha, ve kterém se mi vždycky povedlo spatřit alespoň jednoho leoparda, což ve volné přírodě není až tak jednoduché. Jednou jsme leoparda pozorovali i přímo na prašné cestě kousek od našeho auta, což byl opravdu unikátní zážitek. V Etoshi je velké množství napajedel, takže si stačí jen vybrat, jaká zvířata chcete který den vidět a můžete zamířit rovnou k napajedlu, které je pro daný druh nejvíce typické. Za návštěvu určitě stojí Namib-Naukluft, o kterém jsme ve spojitosti s návštěvou dun a slavné welwitschií mirabilis už mluvily. Zajímavé je Pobřeží koster, nazvané podle nezvykle častého výskytu vraků lodí a koster velryb a lachtanů. V Capriviho pruhu, o kterém jsem se už také zmiňovala, najdete hned několik parků. Celý region je zaměřen na ekoturistiku a jsou zde krásné vesnice. Vstupy do parků v Namibii jsou poměrně levné. Platí se většinou denní vstupné 80 namibijských dolarů (cca 160 Kč) na osobu. Drahé a složité na zařizování je ubytování v parcích a aktivity, vysoká cena platí i pro jídlo.

Namibie: jedno z napajedel v národním parku Etosham, v popředí skupinka oryxů

Národní park Etosha: pozorování slonů u napajedla

Kde jste během svého pobytu ubytovaní? Slyšela jsem, že Namibie přímo přetéká možnostmi romantických kempů ve volné přírodě.

Namibie nabízí širokou paletu ubytování. Od kempování po krásné lodges, ve kterých jste ubytování v nejužším sepjetí s přírodou – ovšem s veškerým komfortem. Nechybí ani možnosti pro glamping, což je opravdu luxusní kempování s prvotřídním komfortem a vždy doplněné skvělým jídlem, nádhernými a netradičními výhledy a samotným umístěním dané lodge. V národním parku Etosha doporučuji ubytování uvnitř parku, kdy spíte přímo mezi zvířaty. Oproti daleko levnějšímu ubytování mimo park se jedná o úplně jiný zážitek. Taktéž stojí zato vybrat ubytování přímo u dun, aby člověk mohl vidět duny hned před svítáním a nemusel kvůli tomu cestovat i několikahodinovým transferem (některá ubytování jsou poměrně daleko od hlavní brány).

Namibie: kmen Himba, region Kunene

Vzhledem k tomu, že v Namibii žije spousta zvěře, předpokládám, že mezi oblíbené pochoutky patří divoké maso či sušené hovězí. Vzpomenete si na něco dalšího, co stojí za ochutnání?

Když se zamyslím nad namibijskou kuchyní, jednoznačně se mi okamžitě vybaví braai – grilování. Místní jsou v něm specialisté, stejně jako Jihoafričani. Sami o sobě říkají, že grilují 365 až 366 dní v roce a to ještě někdy i dvakrát denně. (úsměv) Není možné odjet z Namibie a nezkusit braai. Doporučuji kvalitní steak z místní divočiny – ochutnat můžete například antilopu, prase bradavičnaté, zebru, pštrosa nebo klasický hovězí steak, lehce grilovaný, v ničem zásadně nenakládaný. Griluje se k němu i příloha a vlastně časem zjistíte, že grilovat se dá úplně všechno. Úžasné jsou grilované toasty se speciální medovou omáčkou a rajčaty. Samozřejmostí je zdejší výborné pivo a dokonce si můžete dát i točené. Jako třešinku na dortu doporučuji vyzkoušet místní šťavnaté ústřice – chuťově jedny z nejlepších na světě a k tomu se zahřát místní „brandy“. Je zde všudypřítomný německý vliv, který se promítá nejen v kvalitních surovinách, pivu, ale i ve sladkostech a dezertech (štrůdly apod.).

Namibie: krmení geparda v soukromé rezervaci

Národní park Etosha: leopard ležící na cestě

Jak je to v Namibii a obecně v Africe s pitnou vodou?

Voda je prakticky všude pitná z kohoutku. Stejně tak je kohoutková voda pitná v Botswaně, Svazijsku a Jihoafrické republice. Například v Jihoafrické republice je jedna z nejkvalitnějších kohoutkových vod na celém světě, což se velmi málo ví. Obecně lze říci, že jih Afriky je na tom hygienicky velmi dobře, rozhodně se není čeho obávat. Dávám si tady běžně zmrzlinu a mléčné výrobky a ještě si u toho i výborně pochutnám.

Komu byste návštěvu Namibii doporučila a kdo by měl raději zvolit jinou zemi v Africe, případě zcela jiný kontinent? 

Namibie patří mezi dražší destinace, s tím je třeba počítat. Je bezpečnou zemí a vhodná jak pro individuální cestovatele, tak pro skupiny i pro rodiny s dětmi. Je třeba si dávat pozor na velké vzdálenosti a mít ubytování zařízené dopředu. V zemi je vízová povinnost. Návštěvu Namibie doporučuji všem, a to včetně „afrických začátečníků“, kteří mají kladný vztah k přírodě a milují dobré a kvalitní jídlo.

Převzato z rozhovoru pro czechtimes.cz (říjen 2014, Linda Kalašová)  

Botswana: dokonalé spojení s přírodou

Botswana je jedna z nejstabilnějších afrických zemí a zároveň destinace, kde divoká zvířata nežijí pouze v národních parcích. Zajímavá jsou také ekologická opatření a pravidla, která mohou leckoho překvapit.

Čeká nás spolu několik rozhovorů o Africe a jako první mi padla do oka Botswana. Povězte našim čtenářům, z jakého důvodu se dostala tato země do vašeho hledáčku? Měla jste pro návštěvu této země nějaký zvláštní důvod?

Do Botswany jezdím pravidelně, jedná se totiž o zemi, která je součástí klasického balíčku – velký okruh jihem Afriky. Navštívila jsem ji jak z pozice průvodce, tak individuálně. Botswana je jednoduše zemí, kterou nemůžeme z jihu Afriky vynechat a to ani, pokud se rozhodnete pro ryze leteckou variantu cesty. Botswana má pak hned několik míst, které doporučuji navštívit.

Botswana: jeden z veterinárních check pointů

Podle informací dostupných na internetu patří Botswana k nejstabilnějším státům Afriky a je příkladem „povedené" demokracie tohoto kontinentu. Je to podle vás pravda?

Ano, s tím musím souhlasit. Z Botswany by si mohly vzít příklad nejen některé africké státy, ale i leckteré evropské. Botswana si navíc vytvořila svou vlastní image „ecofriendly country“. Na druhou stranu ale ještě nedávno bylo nutné pro návštěvu této země poměrně drahé vízum a byl pečlivě hlídán počet turistů přijíždějící do země. Nyní je už Botswana turistům více otevřená, vízová povinnost a veškeré formality byly zrušeny. Nicméně některé zvláštnosti zůstávají, například v podobě tzv. veterinárních check poitů, kde vás zkontrolují, co všechno vezete (jde hlavně o ovoce a maso). V rámci celé země se totiž rozšířily ovocné mušky. Na některých check pointech se pak kontroluje jen ovoce nebo jen maso (případně obojí), některé check pointy jsou mobilní, jiné stálé a podobně. Prostě Botswana je v tomto nevyzpytatelná. Pro turisty to znamená jediné. Pokud si koupí kdekoliv v Botswaně ovoce nebo syrové maso, musí počítat s tím, že jim ho klidně hned za zatáčkou na dalším check pointu seberou. A aby to nebyla Afrika, tak ti stejní, kteří vám ovoce či maso zabavili – pak v rámci „obchůdku“ na tom samém check pointu zabavené komodity znovu rádi nabízejí dalším turistům. Pokud se s tímto systémem smíříte a smíříte se i s tím, že budete pravidelně vystupovat z auta a své boty namáčet ve speciálním solném roztoku, což je opatření proti rozmnoženým hlodavcům, je pro vás Botswana rájem na zemi. (úsměv)

Botswana: výlet na tradičních lodích Mokoro v deltě Okavanga

Odkud obvykle čerpáte informace o zemi?

Celkově mám problém s dostupnými zdroji o jakékoliv subsaharské zemi. Většinou si pořídím zahraniční bedekr, který je pro mě však jen osnovou ve smyslu, co bych chtěla navštívit. Na cestách se řídím vlastními zkušenostmi, intuicí, rozumem a dobrou mapou, většinou zakoupenou v knihkupectví v hlavním městě daného státu.

Botswana: let nad deltou Okavanga

Čím je Botswana pro turistu zajímavá?

Turista, ať už jede se mnou či beze mě, nesmí vynechat návštěvu unikátní vnitrozemské delty řeky Okavanga a národní park Chobe s jednou z největších koncentrací zvěře v Africe. Bez těchto dvou míst nelze pokračovat dále. Zajímavým tipem může být i solná pánev Makgadikgadi (pokud se neletí z Chobe letecky do delty), kde můžete spát ve spacáku pod hvězdami přímo na solné pánvi. Delta Okavanga a konkrétně let nad ní, který trvá skoro hodinu, patří pro mě osobně k jednomu z nejsilnějších přírodních afrických zážitků. V národním parku Chobe mohu doporučit večerní říční safari na stejnojmenné řece Chobe, které je možné i ráno, ale ochudíte se pak o nádherný západ slunce nad řekou a možnost vidět slony plavající z jednoho břehu na druhý. Botswana je zároveň jednou, z bohužel nemnoha afrických zemí, kde můžete zvířata vidět i mimo ploty národních parků. Například ve městě Kasane je možné běžně spatřit slony křižující hlavní komunikaci nebo „navštěvující“ benzinovou stanici ve městě.

V jakém období je nejlepší Botswanu navštívit?

Botswanu jsem navštívila jak v období sucha, tak i v období dešťů. Každé období má něco do sebe a je třeba, aby si každý, kdo Botswanu navštíví (platí i pro jiné africké země), řekl hned na začátku, co chce vidět, co je hlavní cíl cesty. Pokud se bude jednat například o výpravu za bohatou ptačí faunou rezervace Moremi v deltě Okavanga, nedoporučuji návštěvu v období sucha. V období dešťů zase solná pánev Makgadikgadi zcela změní svůj charakter, stejně tak jako delta Okanvaga.

Botswana: největší africká solná pánev Makgadikgadi

Jak obvykle vypadá vstup do země?

Do Botswany jezdím většinou překročením hranic z Jihoafrické republiky přes hraniční přechod Martin´s Drift, kde většinou nebývá znatelné zpoždění. Je však třeba vyplnit výstupní formulář z Jihoafrické republiky a vstupní do Botswany a vystát si náležitou frontu. Při příjezdu zapůjčeným autem v Jihoafrické republice je třeba pamatovat na nutnost zaplacení poměrně vysokých poplatků za překročení hranic vozidlem s poznávací značkou z Jihoafrické republiky. V Botswaně pak často následuje prohlídka auta a věcí.

Jaké se nabízejí možnosti ubytování v Botswaně?

Během návštěv Botswany jsem vyzkoušela různé druhy ubytování od typických backpackers (někdy nečekaně velmi pěkné) až po luxusní lodges v národních parcích. V souvislosti s ubytováním v Botswaně je třeba mít na paměti velmi vysoké ceny (nejen) za ubytování. Botswana nepatří mezi levné destinace. Ubytování více než doporučuji mít zařízeno dopředu, stává se, že vouchery jsou v průběhu návštěvy vyžadovány a taktéž je třeba zdůraznit fakt, že ubytovacích kapacit zde není ještě příliš mnoho a hlavně bývají velmi rychle zcela vyprodané. Botswana rozhodně nepatří mezi země, kde si cestovatel řekne, že se někde ubytuje takříkajích „za pochodu“. Pokud nechcete platit tisíce korun za noc na osobu, zvolte ubytování mimo národní park. V Botswaně je důležité dávat si pozor na velké vzdálenosti v rámci země. Z místa A do místa B a mezi nimi nic není, žádná benzínová stanice, žádné ubytování, žádné občerstvení.

Botswana: originální ubytování

Nabízí Botswana pochoutky, které stojí za ochutnání?

V Botswaně jsem zažila jak grilování s místními, tak stravování v lodges. Můžete si zde například (byť za znatelně vyšší cenu než v Jihoafrické republice) dát steaky z místní zvěřiny (hlavně antilopí maso) a stejně jako v Jihoafrické republice a Namibii je i v Botswaně velmi oblíbený biltong, což je vlastně sušené maso. Osobně doporučuji si zakoupit kvalitní hovězí biltong v jednom z tradičních podniků v Maunu. Víno místní produkce (na rozdíl od piva) neseženete, vše je dovozem z Jihoafrické republiky.

Jakým způsobem je možné se v zemi domluvit?

V Botswaně je úředním jazykem angličtina, a pokud použijete její zjednodušenou formu (bez složitých vět a časů) troufám si říct, že se s ní všude domluvíte. Tswany, což jsou obyvatelé Botswany, považuji za jedny z největších afrických flegmatiků. Někdy je až milé sledovat, jak mohou i velmi jednoduché věci nefungovat.

Botswana: safari v národním parku Chobe

Je podle vás v zemi bezpečno?

Co je nutné zdůraznit, tak v Botswaně jsem se vždycky cítila bezpečně, nikdy jsem neměla pocit, že bych se měla něčeho obávat, už vůbec ne okradení. Nejhorším „přečinem“, který jsem zažila, byl policista na hranicích, který po mně chtěl Coca-Colu, a když jsem mu magickou plechovku podala, ihned zvedl závoru a pustil nás.

Botswana: vybavení vesnického domku

V Botswaně jsou nádherné národní parky. Které z nich jste navštívila?

Navštívila jsem národní park Chobe, Moremi Game Reserve a Makgadikgadi Pans National Park. Ty osobně považuji za nejdůležitější. Ráda se do nich, ať už sama nebo s turisty, vracím a i přes to se zde dá vidět pokaždé něco nového – třeba jen návštěva v jiném měsíci zcela změní pohled na daný národní park. Nádhernou oblastí je národní park Chobe, kde můžete zažít safari v autech s otevřenou střechou kolem stejnojmenné řeky Chobe, nebo zažít jedno z nejlepších říčních safari v celé Africe. Národní park Chobe je především domovem pro slony, při říčním safari se však můžete dostat do bezprostřední blízkosti také ke krokodýlům, stádům buvolů či k hrochům. V Moremi Game Reserve, která leží v oblasti delty Okavanga, můžete kromě výše zmíněného letu nad Okavangem absolvovat také vyjížďku po ramenech delty na tradičních ručně dlabaných monoxylech – lodích mokoro. Tak můžete absolvovat i celodenní výlet s piknikem na ostrůvku, kam chodí stáda zvířat nebo zažít několikadenní mokoro výlet s přespáním ve spacácích na ostrůvcích v deltě. Vícedenní varianta je skvělou volbou pro adrenalinovější povahy, kterým nevadí, že nebudou ve volné přírodě spát sami. Je totiž prakticky jisté, že blízko bude odpočívat některý ze zástupců velké pětky (slon, hroch, buvol, lev, leopard). V Moremi můžete absolvovat také klasické safari v autech s otevřenou střechou, pro rozlehlost rezervace však není možné zaručit, že uvidíte zvířata z bezprostřední blízkosti. V Makgadikgadi Pans National Park jsou pak pravidelně pořádány safari expedice včetně několikadenních se spaním na solné pláni nebo spojené s návštěvou pouště Kalahari a pěším safari s rangerem.

Botswana: místní dopravní značení

Je v Botswaně místo, které byste chtěla znovu navštívit?

Rozhodně bych ráda znovu navštívila deltu Okavanga a zopakovala si vyhlídkový let nad ní. Je zde taktéž spousta atypických lodges, které stojí za návštěvu a vždy se zde pro jejich zcela neobvyklou přátelskou atmosféru a úžasné prostředí budu ráda vracet. O jídle ani nemluvím. Mám tady také oblíbený baobab, kde turisty beru ráda na odpolední piknik.

Jak byste návštěvu Botswany celkově zhodnotila v porovnání s jinými africkými zeměmi, které jste již měla příležitost navštívit, a o kterých se spolu budete bavit příště?

Botswana je země, která se velmi snaží působit příznivě na turisty, ať už svou bezpečností, tak ekologickým přístupem a mechanismy trvale udržitelného cestovního ruchu, proto si získala přízeň turistů a ti se zde velmi rádi vracejí, včetně rodin s malými dětmi. Nádherné na této zemi je, že jedete kilometry a nic nemusíte vidět, ale pak vám najednou přes cestu z ničeho nic přejde slon, a to ani nejste v národním parku. Je to země, kde opravdu zažijete, co je to být spjat s přírodou a vidět zvířata v jejich přirozeném prostředí.

Převzato z rozhovoru pro czechtimes.cz (říjen 2014, Linda Kalašová)